|
|
Behavioral Aspects of Economic Relations, Organizations and Marketing Within the Russian Federation
Romášek, Štěpán ; Šimberová, Iveta (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with political, economic and primarily socio-cultural issues having impact on business, organizations and marketing in the framework of the Russian Federation, which are put into context with the Czech Republic (or other relevant countries eventually). My goal is to find out the ways how to approach the collaboration with the Russian Federation while considering knowledge from data providing background about macroeconomics and national policy and focus on the profile of participants presented in organizations and marketing. Emphasis of my thesis is especially put on cross-cultural element of business, more exactly on differences in organizational and consumer behavior. Using selected methods, I will extend the theoretical part assumptions and secondary research by new knowledge. Based on my findings I'll make new conclusions about countries' specifics, put them in a broader context, all to find out how to mitigate certain barriers and obstacles which can occur and affect companies spreading their field of activity to Russia.
|
|
| |
|
|
Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
Laru, Dmitry ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí - vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. "tvrdé vyvažování" a "jemné vyvažování". Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi...
|
|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
|
|
Veřejný ochránce lidských práv v Ruské federaci
Recinová, Pavla ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Veřejný ochránce lidských práv v Ruské federaci si klade za cíl pomocí deskripce a analýzy podat ucelenější pohled na proces formování a rozvoje institutu veřejného ochránce lidských práv. Současně se snaží napomoci pochopení postavení této instituce ve společenském systému Ruské federace. Po vymezení institutu ombudsmana z hlediska historického i teoretického a jeho zasazení do postsovětského prostředí se další část práce dotýká klíčové právní úpravy daného institutu na území Ruské federace, způsobu jeho formování a zakotvení v ruském prostředí. Samostatná kapitola je pak věnována pravomocem a specifické činnosti úřadu veřejného ochránce lidských práv a je doložena daty ze souhrnných zpráv, které každoročně vydává úřad ruského ombudsmana. Poslední část práce se pak zabývá vztahem mezi ním, mocenskými strukturami státu a nevládními lidsko-právními organizacemi. Teoreticky vymezený vztah doplňuje i praktický pohled skrze konkrétní příklady. Klíčová slova Ombudsman, veřejný ochránce lidských práv, Federální ústavní zákon O veřejném ochránci lidských práv, lidská práva, svobody, Ruská federace, mocenské struktury státu, lidsko-právní organizace
|
|
|
Úroveň ochrany lidských práv v Ruské federaci
Recinová, Pavla ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem Úroveň ochrany lidských práv v Ruské federaci si klade za cíl deskripci a analýzu recentní situace v oblasti ochrany lidských práv a svobod v Ruské federaci. Zároveň se snaží najít odpověď na otázku, jaká je úroveň ochrany lidských práv v této zemi. Po výkladu pojmu lidských práv v obecnější rovině a přehledu vývoje lidských práv v Ruské federaci se další část práce dotýká hmotněprávní a procesněprávní úpravy trestního práva Ruské federace v oblasti lidských práv. Následuje výčet státních, nevládních a mezinárodních organizací, center a spolků, jež se zabývají ochranou lidských práv. V poslední kapitole je poukázáno v obecnější rovině na flagrantní porušování lidských práv, které je pro ilustraci doloženo v přílohách konkrétními příklady. Klíčová slova Lidská práva, svobody, Svaz sovětských socialistických republik, Ruská federace, Deklarace lidských práv a svobod, Evropský soud pro lidská práva, lidsko-právní organizace, politický vězeň, vězeň svědomí, novinář
|
|
|
The Russian Federation in front of the 21st century security challenges: Cooperation or confrontation
Mkrtchyan, Mikhail ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
The past two decades have led to dramatic changes in Russian foreign policy, shifting it from post- communist democratization to the path of aggressive revisionism and confrontation with the West. These changes are, to greater degree, regarded with Russian President Vladimir Putin's strategic vision on Russia's future. Since 2007, Russian revisionist foreign actions progressively led to confrontation with the West, which culminated in March 2014 amid Russian annexation of Crimea. The work discusses a number of aspects the Russia-West confrontation such as economic sanctions, nuclear proliferation, proxy wars and current rapidly evolving military escalation at the Ukrainian borders. This also includes Russia's security demands presented to the United States and NATO on 17 December 2021. Simultaneously, this work attempts to connect the role of Western sanctions in worsening of domestic issues inside of Russia such as declining demography, poverty and corruption. In addition, the thesis indicates unnecessary securitization of the Russia- West and Russia-NATO relationships. At the same time, the thesis attempts to show a number of the structural level threats that should be securitized by Russia. These challenges are growing Pan- Turkism and risks of strategic partnership with China, which may pose a...
|
|
|
The European Union as a normative power in relation to Russian Federation?
Klanicová, Viktória ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cieľom tejto práce bolo preskúmať, do akej miery možno považovať Európsku úniu za normatívnu mocnosť vo vzťahu k Ruskej federácii. Európska únia sa vyvinula v jedného z najdôležitejších globálnych aktérov na medzinárodnej scéne a tento vývoj následne vyvolal sériu debát, ktoré sa snažili definovať konkrétne aktérstvo EÚ vo vzťahu k tretím stranám. Na jednej strane akadémia zdôrazňovala normatívne a hodnotové prvky Európskej únie ako celku, najmä v oblasti zahraničnopolitickej spolupráce, kde existuje zvýšený dôraz na význam hodnôt a noriem v porovnaní s ostatnými tradičnými aktérmi v medzinárodnom meradle. Na druhej strane štrukturálni realisti poskytli alternatívnu záujmovo orientovanú definíciu, podľa ktorej sa od členských štátov Európskej únie očakáva, že budú nasledovať spoločný prístup iba v prípadoch, ktoré nie sú v rozpore s ich národnými záujmami, o ktorých sa tvrdí že vždy prevládajú. Tieto dva alternatívne pohľady na výskum poskytli tejto práci kritéria očakávaného správanie, ktoré boli skúmané na konkrétnom prípade vízovej politiky Európskej únie voči Rusku. Presnosť týchto dvoch teoretických rámcov bola analyzovaná pomocou troch kritérií - vývoja politiky v čase, na základe jednoty členských štátov a diskurzu v rámci vízovej politiky. Empirické skúmanie ukázalo, že aj keď členské štáty...
|
|
| |
|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
host ::
RSS.